Close

Chůva Jana: “Kočky jsou fascinující.”

Chůva Jana z agentury Meow-sitting a její kočka Mia

Jana je jedna z našich skvělých chův, které se starají o vaše kočky během vaší dovolené. Jana má moc milou povahu a naši kočičí i lidští klienti si ji vždy okamžitě oblíbí. A my jsme moc rádi, že ji máme v našem týmu!

S Janou jsme si popovídali jak jinak než o kočkách.

Jani, jaké byly tvoje první zkušenosti s kočkami?

Vždy jsem byla fascinována kočkami a vždy jsem si přála mít doma kočičku. Jako malá holčička z paneláku jsem ji doma mít nemohla, ale při každé příležitosti (na chalupě nebo na návštěvách) jsem se motala kolem všech zvířátek a hlavně kolem kočiček. Celé dny jsem vydržela lákat polodivoké venkovské kočky, aby si se mnou pohrály nebo se nechaly pochovat.

Jana jako malá holčička krmí zvířátka.
Jana vyhledávala společnost zvířat už jako malá holčička.

Kam se tvoje zkušenosti s kočkami od té doby posunuly?

Více než rok pracuji jako profesionální kočičí chůva. Bylo mi potěšením do dnešního dne pečovat o desítky milých kočičích klientů. Doma jsem pečovala postupně o tři kočičky.

I po těch nasbíraných zkušenostech, stále tě kočky fascinují tak jako v dětství?

Ano, myslím si, že kočky kromě toho, jak jsou milé, krásné a přítulné, jsou také velmi chytré a mají to v životě dobře zařízené. Z jakýchsi nevysvětlitelých důvodů si kočky dokaží velmi mnoho lidí „omotat kolem tlapky“ a zajistit si tak dostatek jídla, bezpečí a lásky. Kočky jsou zkrátka fascinující. Kočičí předení a uhrančivý pohled kulatých očí odzbrojuje lidi již od pradávna. Zároveň si každá kočka sama určuje, koho a na jakou dobu poctí svou náklonností.

A jaká kočka tě poctila tím, že s tebou sdílí jednu domácnost?

Mia (resp. Amelie),  je to po dvou kočičkách, které adoptovaly mne a moji rodinu, první kočička, která je doopravdy moje. Byla pod vánočním stromečkem jako skutečné překvapení a je jedním slovem úžasná. Doma mne téměř na každém kroku doprovází a na kočku je hodně upovídaná. K cizím lidem je nedůvěřivá, ale nás doma jakožto svoje lidi vzala na milost a dovolila nám sdílet s ní domov a láskyplně o ni pečovat. Na oplátku na nás vesele cvrliká (dřív jsem netušila, že to kočičky dělají) a otírá se o nás nebo se k nám spokojeně přitulí. Smířila se i s přítomností rozpustilého a neúnavného štěněte. Dokonce to vypadá, že Mia má to neustálé vyjadřování psí náklonnosti (okusování kočičí hlavy psími zuby) skutečně ráda.

Dnes tedy žiji svůj splněný dětský sen a každý den znovu žasnu, jak je krásné mít doma takového milého kočičího společníka.

Jany kočka Mia a štěně švýcarského ovčáka
Jany kočka Mia se štěnětem švýcarského ovčáka.

Mia je kočka domácí, je právě toto “kočičí plemeno” tvoje nejoblíbenější?

Kočka Mia meow chůvy Jany
Mia je opravdová krasavice.

Každá kočka či kocour je osobnost sama o sobě a je jedinečná. Ať se jedná o majestátného mainského mývalýho kocoura, který nevyhnutelně připomíná skutečnou šelmu (rysa či lva), nebo o nahatého Sphynxe, který se k Vám tulí jako malé dítě (aby se zahřál), či o obyčejnou a přece neobyčejnou domácí kočku, která nakonec může být tou nejvíce kočkovitou kočkou ze všech kočičích plemen.

Jaký je tvůj nejsilnější kočičí zážitek, ať už soukromý nebo profesní?

To je velice těžké vybrat. Mým nejsilnějším soukromým kočičím zážitkem byl okamžik, kdy vystresované malé kotě, které jsem našla pod stromečkem, po několika hodinách mých pokusů o péči konečně začalo poprvé spokojeně vrnět. Nejsilnějším profesionálním kočičím zážitkem bylo zřejmě hlídání hendikepovaného koucourka plemene Sphynx – většího mazlíka jsem zatím nepoznala. Ale všechny zážitky s kočičkami jsou úžasné a obohacující. Velkou radost mám například vždy, když se zpočátku velmi plachá kočička nakonec přijde pomazlit. A také vždy, když mne kočičky při mém příchodu mile vítají a vypadají potěšeně z mé přítomnosti.

Jaká je tvoje taktika na získání si důvěry právě takových plachých kočiček?

Nevnucovat se, tiše mluvit, nechat si očichat ruku, případně kabelku 🙂 a nabídnout lákavé dobrůtky nebo hračku, které nejde odolat.

Jani, jaký je tvůj názor na kastraci koček?

V první řadě je kastrace důležitá proto, aby nebyly plné útulky či ulice nechtěných koťat. I pro samotné kočky a kocoury, kteří nejsou chovní, je kastrace dle mého názoru vhodná. Kočky a kocoury potom tolik netrápí jejich touhy, neznačkují po bytě a nemají škrábance z bojů s ostatními konkurenty na poli lásky.

Dnes je možná ještě diskutovanější otázkou než kastrace to, zda by měly mít kočky přístup ven nebo být chovány pouze v bytě. Jaký je tvůj pohled?

Pobyt venku může být pro kočky velmi rizikový. Přesto si myslím, že kočka, která má možnost chodit ven, tráví svůj čas přirozeněji. Zároveň se ale také domnívám, že „bytové“ kočky nijak nestrádají, pokud mají doma dostatek vyžití a mohou okolní svět sledovat například z okna se zajímavým výhledem.

Nechte si pohlídat svou kočičku během vaší dovolené

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *