Kde se vzala tvá láska ke zvířatům?
Na vysoké škole jsem vystudovala obor Exotická zvířata. Ve škole jsme měli plno praxe, tudíž jsem si zkusila chovat a starat se jak o hospodářská zvířata, tak i o přímo exotická, například opice. S opicemi jsem si sedla nejvíce, protože se mi líbilo starání se o ně a připravování jejich stravy až po mazlení s nimi. Také jsem tam získala velkou lásku ke slepicím, tudíž můj sen je jednoho dne mít baráček, kde budu mít plno zvířat, a hlavně právě slepice.
Exotická zvířata jsem doma moc mít nemohla, proto jsem už od malička měla pouze kočky, psa, andulku a rybičky.
Jaké máš zkušenosti s kočkami?
V dětství jsem měla jednu kočičku, která se jmenovala Piškotka. Byla to krásná tříbarevná kočka s tichou a klidnou povahou. Bohužel se nechtěla moc mazlit, což mě vždy velmi mrzelo, ale pochopila jsem, že každá kočka je jiná a musím ji přijmout takovou, jaká je. Když umřela v krásném věku 16 let, byla to pro mě velmi těžká chvíle. S láskou na ní ale stále vzpomínám.
Když jsem se odstěhovala do společné domácnosti s přítelem, pořídili jsme si kocourka Šimona. Přítel kočky naštěstí také miluje a chtěli jsme dát domov nějaké z útulku. Jakmile jsme přijeli, hned k nám přiběhnul Šimon, který nás okouzlil svou milující povahou a také jeho příběhem. V útulku byl zhruba dva roky, protože ho moc lidí nechtělo kvůli černé barvě. Přitom je to takový mazel a my jsme moc rádi, že ho máme doma.
Máš doma ještě další zvířátka?
Po dvou letech jsme se ale rozhodli, že bychom chtěli Šimonovi pořídit kamaráda, aby nebyl doma sám, když jsme v práci, a tak jsme si vybrali zase stejný útulek.
Zaujal nás tam jeden kocourek, který už čekal na domov dlouho. Bohužel ho hodně lidé přehlíželo, protože nevypadal tak pěkně. Loki, náš druhý kocourek se dostal do útulku s odřeninami na hlavě a bez ocásku. Bohužel Lokimu někdo hodně ublížil a musel si projít velkou bolestí a nedůvěrou k lidem.
Teď je u nás Loki zhruba půl roku a vidíme na něm jeho vděčnost, a to, jak milující kocour to je. Je to náš mourovatý mazel. Se Šimonem jsou kamarádi a mají se rádi.
Proč ses dala na práci chůvy kočiček?
Hledala jsem k mé práci na plný úvazek nějaký přivýdělek a narazila na Meow-sitting. Našla jsem něco, co mě opravdu naplňuje, protože mám ke zvířatům velkou lásku, obzvlášť ke kočičkám.
Jsem šťastná, že mohu kočičkám alespoň z části nahradit jejich páníčka, aby nebyly ve stresu a v nepohodě a aby odloučení zvládly v pořádku a bez újmy. Spokojení klienti pro mě znamenají nejvíce a mám vždy radost z toho, když je po mém hlídání doma vše v pořádku a kočičky jsou šťastné.
Jaký je tvůj nejhezčí zážitek z hlídání koček?
Nejhezčí zážitek při hlídání mám asi s kocourkem Tóšou, který byl na začátku spíš ostýchavý, ale jakmile uběhl druhý den hlídání, tak mi začal více věřit. Ukázal mi, že je v mé přítomnosti v bezpečí a při hlazení si začal cucat paleček. Paní majitelka mi sdělila, že pokud si Tóša cucá paleček v mé přítomnosti, tak to znamená, že je spokojený, že mi věří a že je šťastný, že s ním někdo je.
Zahřálo mě to u srdce. Vidět něco takového byl pro mě velký zážitek. Byla jsem moc ráda, že se se mnou Tóša cítí v bezpečí.
