V současné době zná koronavirus snad každý člověk na světě. Veterinářům a majitelům koček přidělává vrásky na čele ale už dlouho. Způsobuje totiž smrtelné kočičí onemocnění známé pod zkratkou FIP.
Momentálně velmi obávanou nemoc Covid-19 způsobuje koronavirus, který patří do rodové skupiny Betakoronavirů. Jako možní původci nákazy jsou často označováni netopýři nebo cibetky. Ke zvířatům, která jsou běžným hostitelem koronaviru, patří i kočky domácí. Kočky však hostí koronavirus rodu Alfakoronavirus. Mezi onemocněním Covid 19 a FIP (kočičím zánětem pobřišnice) není tedy žádná souvislost.
[update duben 2021]
Dnes už je prokázané, že je možný přenos viru SARS-CoV2 z člověka na domácího mazlíčka. Všechny dosud nakažené kočky měly však jen lehké příznaky spojené s mírnými dýchacími potížemi a nechutenstvím, které do pár dní odeznělo. Zvířata se mohou nakazit nemocí Covid 19 navzájem, ale přenos z kočky (či jiného domácího mazlíčka) na člověka nebyl prokázán.
Co jsou zač ty kočičí koronaviry?
Kočičí koronavirus se označuje zkratkou FCoV. Jeho agresivnější forma FECV se množí ve střevní sliznici. Tyto dvě formy nejsou pro kočky zvláště nebezpečné. FECV má však tendence ve střevech nebezpečně mutovat a přetvořit se do varianty FIPV. Ke zmutování střevního koronaviru FECV dochází až u 20% koček. V naprosté většině případů je však zmutovaný virus okamžitě zničen buněčnou imunitou hostitele. Ta je pro boj s virem FIPV zcela zásadní. Pokud buněčná imunita nezareaguje, virus se šíří do celého těla a způsobuje smrtelné onemocnění nazývané infekční zánět pobřišnice (blána vystýlající břišní dutinu) neboli felinní infekční peritonitida (FIP). Pravděpodobnost rozvoje FIP v domácnosti, kde žije jedna či dvě kočky, je však pouze 1:5 000.
Pomocí krevního testu lze odhalit přítomnost protilátek proti koronaviru v těle. Pokud má kočka v těle protilátky, znamená to, že se s virem někdy setkala a byla nucena si proti němu protilátky vytvořit. Uvádí se, že z jednotlivě chovaných koček má protilátky proti koronaviru 25-50% jedinců, u útulkových koček je to 80-100%. Pokud test žádné protilátky neodhalí, nevylučuje to však onemocnění koronavirem. Může to znamenat, že se kočka s koronavirem setkala, ale ještě si nestačila vytvořit protilátky nebo může být test falešně negativní.
Přítomnost samotného viru v těle se stanovuje na základě vyšetření trusu. Lze jím určit, zda kočka vylučuje koronavirus ve formě FECV a zda je tedy jeho přenašečem. Pokud koronavirus nevylučuje, ještě to ale neznamená, že ho nemá přítomný v těle. Pro diagnostiku FIP však testy na přítomnost koronaviru nebo protilátek proti němu nejsou rozhodně dostačující. Testy totiž nedokážou rozlišit zmutovanané viry od nezmutovananých, stejně jako protilátky proti nim. Při začleňování nového člena do kočičí smečky se běžně neprovádějí, protože jejich výpovědní hodnota ohledně onemocnění FIP je v podstatě nulová. Při podezření na FIP není možné spoléhat jen na ně, ale je třeba zhodnotit celkový zdravotní stav kočky.
Pokud je kočka pozitivní na koronavirus, neznamená to pro ni ještě bezprostřední nebezpečí. Kočka může mít koronavirus ve formě FCoV nebo FECV přítomný v organismu celý život, aniž by měla jakékoliv zdravotní problémy. Infekce FCoV většinou projde bez klinických příznaků. FECV postihuje nejčastěji koťata mezi 2. a 3. měsícem věku, infekce též často proběhne bezpříznakově nebo je doprovázena krátkodobými mírnými průjmy a zvracením.
Kočka, která prodělala FECV infekci, může virus přenést na další kočky ve svém okolí, protože ho vylučuje ve svých výkalech v průběhu onemocnění i po něm. Koronavirus vylučuje buď po určitou dobu po onemocnění (týdny až měsíce), přibližně 15% koček vylučuje virus celý život. Přenosu koronaviru mezi kočkami žijícími v jedné domácnosti se v podstatě nelze vyvarovat. Omezit jeho šíření může ale pomoci pravidelná dezinfekce záchůdků, běžné dezinfekční prostředky totiž koronaviry zničí. Pokud koronavirus není zničen, přežije na vzduchu až 2 měsíce. Udává se, že pravděpodobně 5-10% koček je k viru rezistentní a nikdy se jím tedy nenakazí, i pokud mu jsou vystaveny.
Jakým způsobem kočka onemocní infekční peritonitidou?
Pokud virus zmutuje ve střevech, prochází do krve nemocné kočky. Tam je buď zlikvidován buněčnou imunitou, nebo se dále množí v bílých krvinkách a napadá postupně celý organismus. Ke vzniku zmutovaného viru přispívá stres a delší vystavení kočky viru FCoV, který má tak více času na zmutování. Zmutovaný vir FIPV může být vzácně přenesen přes placentu z matky na koťata. Vzhledem k tomu, že ale nežije ve střevech, nýbrž v bílých krvinkách, se běžně nevylučuje trusem. K jeho vylučování trusem nebo močí dochází jen v případě, že se zánětlivé ložisko vzniklé působením zmutovaného viru kdesi v těle, provalí do střeva nebo do ledvinového kanálku. FIP je tedy přenosná jen velmi zřídka.
Pokud jsou makrofágy (skupina bílých krvinek) napadeny virem, imunitní systém spustí tvorbu protilátek. Ty ale vir nezničí, vir se na ně naopak naváže, ukládá se společně s nimi ve tkáních a způsobuje záněty, které jsou příčinou klinických (vnějších) projevů onemocnění. Většina projevů je nespecifických (nejsou typické jen pro toto onemocnění). Patří k nim horečka nereagující na antibiotika, nechutenství, hubnutí, průjem, malátnost. Další projevy závisí na tom, jaké orgány byly zasaženy zánětem. Pokud jsou například napadena játra, může se rozvinout žloutenka. Pro krevní obraz kočky infikované FIP je typické malé množství červených krvinek, z bílých krvinek je v krvi nedostatek lymfocytů a naopak nadbytek neutrofylů.
Jak se onemocnění FIP projevuje?
Samotné onemocnění FIP probíhá buď efuzní (vlhkou) nebo neefuzní (suchou) formou. Častější vlhkou formou jsou postihovány hlavně mladé kočky do dvou let věku. Tyto kočky nejsou schopné mobilizovat buněčnou imunitu a humorální imunita (tvorba protilátek) celou situaci jen zhoršuje. Kočka většinou hubne, ale zároveň se jí zvětšuje břišní dutina, která se plní žlutou, čirou, viskózní tekutinou. Výpotek v dutině břišní se tvoří až v 85% případů koček infikovaných FIP, a proto se nemoc nazývá infekčním zánětem pobřišnice. Výpotek propouštějí do tělních dutin poškozené cévy a kromě pobřišnice se jím může plnit i pohrudnice (stěna vystýlající hrudní dutinu). V takovém případě výpotek ztěžuje kočce dýchání. Odebráním a analyzováním tekutiny na přítomnost koronaviru lze s velkou pravděpodobností vyjádřit diagnózu FIP.
Suchá forma se častěji projeví u starších koček již s nedostatečnou imunitou. Suchá forma FIP vzniká při částečném potlačení infekce buněčnou imunitou a probíhá bez efuze (výpotku) do tělních dutin. Při této formě se často objevují neurologické obtíže (např. ztráta rovnováhy, křeče) a záněty očí. U obou forem je pomocnou diagnostickou metodou odebrání mozkomíšního moku – pokud je v něm přítomen koronavirus, jedná se téměř jistě o FIP, jeho nepřítomnost však onemocnění nevylučuje.
[update duben 2021]
Léčba FIP
Donedávna byla diagnostika FIP pro kočičí majitele noční můrou, protože neexistoval způsob, jak nemoc léčit. Nasazovala se pouze podpůrná terapie ve formě podávání imunosupresiv, protizánětlivých látek, infuzí či odsávání výpotku. Doba přežití je u neléčených koček při vlhké formě v řádu dvou až čtyř týdnů, při suché formě může být až půl roku. Většina majitelů se však při vyslovení diagnózy, zvláště u vlhké formy, rozhodla pro eutanazii.
Očkování proti FIP je na trhu sice dostupné, ale pro svou nízkou účinnost se běžně neprovádí. Očkovací látku lze navíc aplikovat až od 16ti týdnů věku kotěte, které nemá v krvi obsažené protilátky proti koronaviru, a takových koček je velmi málo. Prevencí proti koronaviru je zachovávat čistotu v chovu a chovat kočky v malé uzavřené skupině.
Dnes už lze ale nemoc léčit a napomohla tomu do jisté míry pandemie Covid-19! Ukazuje se, že v léčbě FIP může být dobrým pomocníkem Remdesivir, který se používá v humánní medicíně. Ne každý veterinář ho má běžně v ordinaci, zkuste se na něj ale přeptat na větších veterinárních klinikách.
Mnohem lepší účinnost než Remdesivir má však lék přímo určený na léčbu FIP, který najdete pod názvem účinné látky GS-441524. Jedná se o lék, který je velmi podobný Remdesiviru. Tento lék však není v ČR zatím běžně dostupné a dokonce ani legální. Neprošel totiž povinnou registrací. Cesta k němu je tedy jen přes černý trh. Přesto se díky němu za poslední rok v ČR a na Slovensku uzdravily stovky koček. Pokud jste ochotní pro záchranu své kočičky trošku riskovat, stačí zapátrat na Googlu a na Facebooku.
Léčba Remdesivirem i lékem z černého trhu je celkem finančně náročná, pohybuje se podle váhy kočky okolo 40-50 tis. Pokud jste ochotní do léčby investovat, neházejte při vyřčení diagnózy FIP flintu do žita a zkuste o život své kočky zabojovat. Pokud si léčbu nemůžete finančně dovolit, lze finance získat například přes facebookové aukce.
Pokud vaše kočka onemocněla FIP a potřebujete poradit, na koho se s léčbou obrátit, kontaktujte mě. Při propuknutí FIP (zvlášť vlhké formy) je potřeba jednat rychle!
