Pověz nám o svých zkušenostech s kočkami a zvířaty?
Ve společnosti koček žiji celý svůj život. V dětství jsem trávila hodně času na naší chatě kousek za Prahou, kde jsem také zachránila podstatnou část svých kočičích přátel. Prvním kocourkem v mém živote byl Oskar, kterého jsem dostala od bráchy k sedmým narozeninám poté, co ho našel na půdě jednoho starého domu. Oskar byl černý, ale ve slunci se leskl do hnědo-zrzava. Kocourek měl plachou povahu a špatně snášel cizí lidi a návštěvy. Oskar preferoval ženské pohlaví a konkrétně s mou maminkou si vybudoval krásný blízký vztah.
Mým druhým a osudovým kocourem byl Max. První koťátko, které jsem v deseti letech zachránila sama. Jely jsme s mamkou na kolech a já uslyšela kočičí nářek a zastavila jsem. Z trávy ke mně přiběhlo mourovaté koťátko s bílou náprsenkou a tlapičkami, které vypadaly jako rukavičky a podkolenky. Max byl vždy věrným přítelem a mou útěchou ve složitých obdobích. Měli jsme mezi sebou velmi silné pouto. Dožil se krásných 15 let a jeho odchod jsem nesla dlouho velmi těžce. Tak jako kdyby mi zemřel milovaný člověk. Dodnes na něj myslím, vystavuji jeho fotografie a přidávám na svůj instagramový účet, který je zaměřený čistě na mé kočky a další zvířata – fantasticcats_wheretofindthem.
Kromě koček se v mém životě vyskytovali i psi, konkrétně dvě úžasné fenky mé tety, želva, andulky a další. Od dětství se pohybuji ve společnosti koní od kterých jsem se naučila, jak je důležitá důvěra ve vztahu ke zvířeti, respekt a sebejistota.
Jaké mazlíčky máš nyní doma?
Mám kočičku Mayu, která je také nalezenec. Původně jsem kromě kočičky zachránila i jejího zrzavého bratříčka Felixe. Oba byli plašší povahy, ale moc hodní a přítulní. Jejich odchyt byl složitý, protože to byla už starší koťata a jejich máma se lidí bála a syčela. Felix nám bohužel po krátké akutní nemoci zemřel. Maya od jeho odchodu vyžaduje daleko více pozornosti a kontaktu. Dokonce si s námi začala ,,povídat“. To mě dojímá a beru to jako pozitivní znamení. Vítá nás, volá nás a potřebuje s námi větší a častější kontakt.
U rodičů žije můj další kocour, Bobo, kterého jsem také zachránila. Krmila jsem ho umělým mlékem pro koťata. Bobo je od začátku velmi aktivní kocourek, i proto si myslíme, že se mamince někam zatoulal. Bobo má lesklou černou srst jako panter a je to velmi hyperaktivní kocour. Byly chvíle, kdy byl až nezvladatelný (čůrání mimo záchůdek atd.), proto jsem začala používat různé alternativní metody, např. doplňky stravy či obojek s feromony. Díky němu jsem se naučila zvládat i problematickou stránkou kočičí povahy. Bobo je moc chytrý, dokáže aportovat hračky a je s ním sranda. Není vhodný k dětem a asi by potřeboval žít převážně venku. Moc mu prospívá, když stráví nějaký čas na chatě, kam ho vozíme.
Jaký je tvůj názor na kastraci koček?
Jsem toho názoru, že by kastrace měla být povinná. Znám tolik případů volně žijících koček, které nechali sousedi běhat a množit se. Děje se to především u lidí, kteří žijí na vesnici, ale nikdy neměli s kočkami větší zkušenost a nikdy si s nimi nevytvořili žádný vztah. Kočky mají různé nemoci a předávají si je mezi sebou. Jsou zatíženy opakovanými vrhy a mnoho koťátek umírá. Přemnožení koček se přitom dá jednoduše předejít kastrací. Je to základní péče, kterou by měl člověk pro kočku udělat.
Myslíš, že jsou kočky spokojenější v bytě, nebo když mohou volně pobíhat v přírodě?
Jsem pro obě možnosti, záleží však na povaze kočičky, co by jí více vyhovovalo. Kočka v bytě nijak netrpí, ale samozřejmě, že je pro ni přirozenější žít napůl i venku, například v domě se zahradou. Myslím, že je to lepší i pro majitele, který vlastní koček více. Chovala jsem mnoho koček v bytě s tím, že jsem některé z nich vozila na zahradu a ukázalo se to jako nejlepší kombinace. Zároveň bych se ale spíš přikláněla k tomu, aby měla kočka přístup k zahradě celoročně. Většina mých koček to venku milovala. Kdybych měla možnost bydlet v baráčku, určitě bych tam chovala více koček a pořídila si třeba i pejska.
Co ti práce kočičí chůvy dává?
Přináší mi potěšení z poznání nových kočičích jedinců, nové zážitky a hlavně zkušenosti. Mohu krásně spojit svou radost s užitečným.
