Pokud se Eva zrovna nepohybuje ve svém druhém domově na Panamě, tak trénuje na střelnici, výletuje na motorce, nebo hlídá kočičky. V rozhovoru jsme se kočičí chůvy Evči zeptali, jaký má vztah ke kočkám, kolik čtyřnohých lásek má doma a jaký je její nejsilnější kočičí zážitek.
Evi, kde tvé zkušenosti s kočkami začaly?
Jako dítě jsem trávila hodně času na vesnici u babičky, kde kočky žijí svobodným životem, přespávají na seně odkud se párkrát do roka ozývají i hlásky nových přírůstků. Tenkrát to fungovalo jako „bártrový“ obchod, kočky lovily myši a za odměnu dostaly něco dobrého.
Moje první zkušenost se spolubydlením v domácnosti s kočičkami se datuje do roku 2005, kdy jsem měla tu čest sdílet domácnost nejdříve s Konýskem (Orientální krátkosrstá) a Woogii (Ruská modrá). Po pár letech k nám do domácnosti z ulice nakráčel Mrňous, kočka domácí/mourek klasický.
Kdo jsou tvé kočičí lásky, které s tebou nyní sdílí domácnost?
Žiju s osmiletými sourozenci Bertýskem a Matyldou, kteří jsou jedním slovem úžasní. Jsou to elegantní společníci, upovídaní mazlíci a trošku tvrdohlaví miláčci. Bertýsek rád aportuje a každý den si vymňouká venčení na zahradě, výjimkou je jedině deštivý den, kdy okoukne situaci z bezpečí přístřeší a kouká na mě, jestli to myslím vážně, že bych ho vzala ven do toho nečasu. Matylda je dámička, průzkumnice, působí nesměle, ale když přijde na věc je daleko odvážnější než Bertýsek. Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet.
Jaký je tvůj nejsilnější kočičí zážitek?
Nejsilnější kočičí zážitek pro mě byl, když jsme se konečně sžili s Konýskem, kocourkem mého přítele. Ze začátku to totiž vůbec nevypadalo, že mě kdy přijme. Nakonec se to podařilo a já z toho měla obrovskou radost. Doufám, že se má v kočičím nebi skvěle.
Dalším silným zážitkem bylo, když jsem si jela pro svoje současné kočičky, věděla jsem, že chci kočičky dvě. Bertýsek si mě vybral na první pohled, ale pro druhé koťátko se ne a ne rozhodnout. Až jsem si všimla, že za skřínkou na mě nesměle vykukuje krásná černá kočičí holčička. Dozvěděla jsem se, že Bertýsek se s černou kočičkou nejvíce kamarádí a rozhodla se, že kočička pojede domů s námi. Stali se nerozlučnou dvojkou, která se samozřejmě občas trochu poškorpí, ale jakmile jeden zamňouká, druhý se hned běží podívat co se děje.
Co si obecně myslíš o kočkách?
Kočky mají svou hlavu, svou logiku, každá jedna z nich je osobnost, která si nenechá diktovat co a jak, nebo kdy má dělat a tahle jejich neovlivnitelnost se mi na nich líbí nejvíc. Prostě si nenechají do ničeho kecat. Do kočiček jsem se jedním slovem zamilovala, je to pro mě láska na celý život.
Jaký máš názor na kastraci?
Svoje miláčky mám vykastrované, pro kočičky žijící v domácnosti je to podle mě nutnost. Neřešila jsem případné úniky z domu za jinými kočkami. Při útěku se zvyšuje riziko poranění kočičky, ať už je způsobené srážkou s autem, nebo v boji s jinými kočkami. Také hrozí větší možnost nakažení kočičky závažnou nemocí.
