1. Kočka je mimochodník a prstochodec
Kočičí tělo se pohybuje „mimochodně„, stejně jako třeba žirafy nebo velblouda. Při chůzi vykračuje kočka střídavě oběma pravýma a oběma levýma nohama najednou. Naopak na zemi spočívají střídavě obě pravé nebo levé nohy. Kočky jsou prstochodci – došlapují pouze na prsty (lidé jsou ploskochodci). Toto je typický znak aktivního lovce, jelikož se tím prodlužuje krok a docílí zrychlení.
2. Otisk nosu je unikát
Otisk nosu kočky je originální, stejně jako otisk lidského prstu. Takže i kočičí zločinci si musejí na otisky dávat pozor!
3. Mňoukání jako způsob dorozumívání se s člověkem
Kočky vydávají asi 100 různých zvuků, na rozdíl od psů, kteří si údajně vystačí s 10. Zvukově se projevují jen jako koťata, pak s tím přestanou a začnou zase až poté, co se jich ujme člověk. Kočky začnou „mluvit“, protože se to naučí od člověka. Chápou zvukový projev jako komunikační prostředek, a to velmi účinný.
4. Kočičí tělo vrní při nádechu i výdechu
Vrnění jako takové je tichý vrčivý zvuk způsobený jemnými vibracemi slizničních řas v kočičím hrtanu umístěném pod hlasivkami. Zatímco tygři, lvi a další velké šelmy dokážou příst jen při výdechu, kočky domácí předou při nádechu i výdechu, a to už pár dní po narození. Spousta lidí si myslí, že předení je známkou kočičí pohody, ale kočky předou i v situacích, které nejsou dvakrát příjemné – třeba při porodu, když jsou zraněné, při těžké nemoci nebo dokonce i při umírání.
5. Zranění kočky se hojí rychleji než psí
Frekvence vibrací kočičího předení je 27–44 hertzů. Jemné vibrace o podobné frekvenci uvolňují svalové napětí a urychlují hojení ran a zlomenin. Proto se také mimo jiné zranění kočky hojí mnohem rychleji než psí.
6. Hmatové vousky slouží jako metr
Kočky používají hmatové vousky také jako měřítko. Jsou široké stejně jako jejich kočičí tělo, takže když se chce kočka protáhnout malým otvorem, nejdříve do něj párkrát strčí hlavu, aby se ujistila, že se do něj vejde. Poškození vousů jí zásadně snižuje orientaci. Toho využívají některé úzkostné kočičí mámy, které svým rozdováděným koťátkům bez pudu sebezáchovy vousky okusují.
7. Neoblíbená hořká chuť
Pokud se kočičí tlamička setká s hořkou chutí, okamžitě začne šíleně slinit, aby se odporné chuti zbavila. Podobný zážitek si kočka dlouho pamatuje. Proto je tak těžké “vpašovat” kočce do jídla léky. Většinou je odhalí i v sebelákavějším pamlsku.
8. Kočka lépe reaguje na vyšší tón hlasu
Kočky mnohem lépe než psi vnímají vyšší frekvence. Proto tak dobře zaměří pištící myš a lépe reagují na vysoké ženské a dětské hlasy než na hluboké mužské.
9. Kočičí tělo funguje podobně jako technika krasobruslařů
Kočičí tělo je velmi flexibilní a může se otáčet ve dvou směrech současně, první polovinu těla otáčí jedním směrem a druhou tím druhým, což umožňuje kočce otočit tělem během letu tak, aby nohy vždy směřovaly dolů. Kočky pracují celým tělem a při otáčení používají techniku, která je blízká například krasobruslařům. Při letu překříží nohy, což zvyšuje rychlost rotace a při dostatečné výšce nakonec nohy vracejí do původní polohy a dopadnou na všechny čtyři. Neznamená to ale, že kočka vyvázne živá nebo bez zranění, takže okna a balkony doporučujeme vždy zasíťovat.
10. I kočka může být levák nebo pravák
Kočky, stejně jako lidé, mohou být leváci nebo praváci. Přičemž kocouři jsou častěji leváci, kočky praváci. Až 40 % všech koček může přitom být obouručná.
Kočky vidí, slyší a cítí věci, o kterých my lidé nemáme ani tušení. Jejich smysly se v mnohém od těch lidských liší. Pokud se chcete dozvědět více o kočičích smyslech v porovnání s těmi lidskými, přečtěte si tento článek „Kočičí pohled na věc aneb Souboj kočičích a lidských smyslů“.
