kočka v detailu - hmatové vousy a čumáček

Kočičí pohled na věc aneb Souboj kočičích a lidských smyslů

Často zapomínáme na to, že kočky nejsou malí chlupatí roztomilí človíčci, kteří vnímají svět stejně jako my. Kočky vidí, slyší a cítí věci, o kterých my lidé nemáme ani tušení. 

Jejich smysly se v mnohém od těch lidských liší. Pojďme si je představit, abychom naše čtyřnohé společnice lépe poznali a pochopili.  

Zrak: Proč kočky nepotřebují sluneční brýle?

Zrak není pro kočky zdaleka tak důležitým smyslem jako pro člověka. Kočka, která ztratí zrak, může bez potíží žít spokojený život, ve kterém se spolehne na svůj sluch, čich a především hmatové vousky, které jí zásadním způsobem pomáhají při orientaci v prostoru.

Oproti lidskému oku funguje to kočičí trošku jinak. V některých funkcích má navrch kočka, v některých zas člověk.

Lidské oko je dokonalejší ve:

  • Vidění barev

Není zcela jasné, jak kočky vnímají barvy. Pravděpodobně dokážou vidět žlutou a modrou, naopak červenou vidí jako odstíny šedé. Cvičením jsou nejspíš schopné naučit se rozlišovat i jiné barvy, ale pro jejich život je tato schopnost naprosto nepotřebná. Proto kočky o barvy nejeví žádný zájem.

  • Vidění na dálku

Stejně jako kočka nepotřebuje vidět barvy, nezajímá jí ani panorama hor vzdálených několik kilometrů. Kočky jsou tedy lehce krátkozraké, nejlépe vidí na vzdálenost 2 až 6 metrů, ale svého páníčka dokážou rozpoznat až na 100 metrů.

Kočky jsou lepší ve:

  • Vidění v šeru

V šeru neznamená v úplné tmě, v té jsou kočky stejně jako my zcela slepé. Ale stačí jim měsíc prosvitávající  skrze žaluzie, aby se dokázaly zorientovat. Za šera kočky vidí šestkrát lépe než člověk. V adaptaci na různou intenzitu světla jim pomáhají rozšiřující se zornice. Za šera zorničky zaujímají až 90% plochy oka, na ostrém slunci se naopak zúží do maličkých svislých štěrbinek, čímž kočka své oko chrání před přílišným světlem.

  • Vidění pohybu

Kočka dokáže na rozdíl od nás zpozorovat i ten nejnepatrnější pohyb myšky schované v trávě. Pokud chcete přimět kočku ke hře, rozpohybujte její oblíbenou hračku a uvidíte, jak kočka hned zpozorní a opustí kvůli ní i svůj zahřátý pelíšek.

oko kočky se zúženou zorničkou

Sluch: Kočka má uši všude!

Něco mi říká, že v používání uší nás kočky jednoznačně roznesou na kopytech…

Kočičí sluch je totiž minimálně 5x citlivější než ten lidský. Navíc se v uchu nachází centrum pro rovnováhu, které je u kočky o poznání dokonalejší než u člověka.

Kočičí ouška jsou citlivější na:

  • Vnímání vysokofrekvenčních zvuků

Schopnost zachytit tiché myší pískání je jedním z důvodů toho, proč jsou kočky tak dobrými lovci. Myšku neuslyšíme pískat ani my a často ani náš pes. Vysoké pisklavé zvuky, které vydávají hlodavci, mají frekvenci v rozmezí 20 až 50kH. Zatímco kočky dokážou vnímat zvuky až do frekvence 65kHZ, člověk jen do 20kHZ. V této disciplíně se kočce zdaleka nevyrovná ani pes se svými přibližnými 35kH. 

  • Rozpoznání toho, odkud zvuk přichází

Lidské uši jsou nehybné, psi ušima sice stříhají, ale jen kočky je umí otočit o 180 stupňů a díky tomu zjistit, odkud hluk přichází a kde se skrývá nebezpečí nebo naopak kořist. Kočky k nastražení svých oušek používají přibližně 20 malých svalů ovládajících boltec.

  • Hledání ztracené rovnováhy

Kočka se jen tak z rovnováhy vyvést nenechá. Kráčí si po tenoučkém zábradlí, jako by se nechumelilo. Jenže i kočce stačí chvilka nepozornosti a může se zřítit ze zábradlí dolů. Naštěstí se právě díky svému centru rovnováhy dokáže v letu přetočit nohama směrem k zemi, a tak svůj pád přečkat bez úhony. Nelze na to však plně spoléhat – pokud kočka padá z malé výšky, tak se přetočit nestačí, a pokud zas z velké, tak nestačí nohama odpružit náraz! (O tom, jak je důležité mít zasíťovaná okna a balkony, se u nás určitě ještě dočtete 🙂 ).

  • Identifikace prostředí podle zvuků

Kočky dokonale znají své teritorium a dokážou se do něj vrátit i z velké vzdálenosti. Jak? I na tom mají svou zásluhu uši. Kočka si dokáže v hlavě sestavit podrobnou mapu, v níž jsou zakresleny nejen optické vjemy, ale také typické pachy a zvuky prostředí!

Čich: Kočičí čumáček na to není sám!

Ať hledám, jak hledám, ani u čichu nenacházím nic, v čem bychom byli lepší než kočky 🙁 Jedním z důvodů možná bude to, že kočka má k identifikaci pachů rovnou dva orgány! Vedle čumáčku je to i tzv. Jacobsonův orgán, který se nachází na horním patře tlamy. Pokud tedy uvidíte, že má vaše kočka pootevřenou tlamičku, právě zřejmě nasává pachy z okolí. Říká se tomu flémování.

Kočičí čumáček:

  • Je jednoznačně citlivější

 Zatímco člověk má 5 miliónů čichových buněk, kočky jich mají neuvěřitelných 200 miliónů! Jejich život je tedy nepředstavitelně bohatý na vůně a pachy. V tom, co voní a naopak páchne, se s námi však neshodnou. Kočky například nedokážou odolat vůni šanty kočičí (protože jim připomíná feromony, které produkuje kočka v říji), naopak nesnášejí nám příjemné citrusové vůně. Toho můžeme využít, když odnaučujeme kočku škrábat na nábytek (více o této kočičí „neřesti“ si přečtěte v našem článku Víme, proč vaše kočka škrábe nábytek!).

Kočky vnímají svět kolem sebe nejlépe právě pomocí svého nosíku. Podle pachu poznají svoje teritorium, své zvířecí i lidské přátele, či to, jestli se v prostředí, kde se nacházejí, pohybovaly jiné neznámé kočky nebo jiná zvířata. Proto je pro ně návštěva prostředí, kde se střídá mnoho zvířat jako veterina nebo kočičí hotel, velmi stresující. (Jako vhodnou alternativu ke kočičímu hotelu využijte služeb chůvy, která za vaší kočkou bude docházet k vám domů). Pokud se kočka necítí v prostředí bezpečně, potřebuje v něm zanechat svůj pach, čehož docílí značkováním – buď močí, otíráním se nebo škrábáním na nábytek (na tvářích a mezi polštářky jsou totiž umístěny pachové žlázy).

Pokud kočka odmítne jíst oschlou potravu, nestojí za tím její mlsný jazýček, ale zase čich – je totiž velmi citlivý na sloučeniny dusíku.

Kočka je dokonce schopná očicháváním moči kocoura určit, zda bude vhodným otcem pro její potomky. Z pachu jeho moči totiž zjistí, jak čerstvou potravu konzumuje a na základě toho pozná, jak dobrým je lovcem.

Existují i teorie o tom, že kočky jsou schopny prostřednictvím našich pachových výměšků vnímat naši náladu.

Hlídání koček Praha / Příbram / Dobříš / Mníšek pod Brdy/ Brandýs nad Labem

Nechte svou kočku během vaší dovolené v pohodlí domova
a pořiďte jí meow chůvu!

Chuť: Mají kočky opravdu mlsný jazýček?

Po dlouhé době máme v něčem nad kočkami navrch. Na našem jazyku se totiž nachází asi 9 tisíc chuťových pohárků. Kočky jich mají oproti nám jen 500, žabařky! 🙂

 

Lidský jazyk:

  • je více citlivý na chutě

Pořekadlo o mlsných kočičích jazýčcích se tedy nezakládá na pravdě. Za to, že jsou kočky vybíravé v jídle, může jejich čich. Jen si všimněte – kočce stačí k jídlu jen čichnout, aby poznala, že tohle teda opravdu jíst nebude!

 

  • umí rozpoznat sladkou chuť

Kočičí vnímání sladké chuti je velmi omezené, ale tento nedostatek jim život nijak nekomplikuje. Sladké stejně není pro kočky zdravé a takové kakao je pro ně dokonce jedovaté.

Hmat: Umí kočky předvídat budoucnost?

Hmat je těžko uchopitelný smysl, ale pokud jím budeme rozumět nejen vnímání dotyku, ale také tlaku, tepla, vpichu, vibrací a polohy těla, tak se pravděpodobně ukáže, že jsou kočky zas o něco dokonalejší než my.

Zatímco hmatovým orgánem člověka je jen kůže, u koček jsou to vedle ní též hmatové vousky. Ty se nacházejí nejen na tvářích, ale též v obočí, na stranách hlavy a také na zadní straně předních nohou. Další hmatové receptory má kočka po celém těle, nejvíce na polštářcích tlapek a kolem vousů.

Kočky:

  • jsou citlivější na vibrace

Kočičí citlivost na vibrace je mnohem větší než ta člověčí, ne nadarmo se kočičím vouskům říká též vibrisy. Právě vousky kočce umožňují pohybovat se bez problému v úplné tmě. Orientuje se totiž z jejich pomocí podle proudění vzduchu. Ví, že tam, kde vane vzduch, je cesta volná, a naopak tam, kde vzduch stojí, se nachází nějaká překážka. Při kontaktu s překážkou dokáže kočka přesně rozpoznat míru tlaku, jeho směr, rychlost a dobu trvání. Kočky díky citlivosti na vibrace dokonce dokážou předvídat příchod vichřice, bouřky nebo zemětřesení!

Oproti tomu člověk:

  • Je citlivější na vnímání teploty

Kočičí pokožka není vybavena tolika receptory na vnímání vnější teploty jako ta lidská.  Proto jsou kočky schopné akceptovat o několik stupňů vyšší teploty než člověk. Tím se vysvětluje, jak je možné, že kočka dokáže ležet na rozpáleném topení, na němž člověk neudrží ruku ani pár sekund.

 

Asi je vám jasné, jak jsme v porovnání našich smyslů s kočkami dopadli… Je to tak, kočky jsou prostě dokonalejší než my a nám nezbývá, než je obdivovat a sloužit jim.